Společnost C-M-T

Pokud se člověku, který pobírá plný invalidní důchod, podaří najít možnost zaměstnání, většinou se zároveň objeví pochybnosti a otázky - "Nepřijdu o důchod kvůli tomu, že si začnu vydělávat? Mohu si vůbec najít práci, nezakazuje to zákon? Nevezmou mi bezmocnost?" atd.

S těmito dotazy se často obracíte i na naši poradnu. Přímo v zákoně odpověď nelze nalézt - souběh plného invalidního důchodu s výdělečnou činností legislativa šalamounsky nezakazuje ani nepovoluje… Přitom pro poživatele invalidního důchodu je to zásadní otázka a ti mnohdy z opatrnosti a z obavy z reakce správy sociálního zabezpečení nabízenou práci odmítli. Čímž přišli jednak o možnost finančního přilepšení a jednak o neméně důležitou a mnohdy podstatnější možnost - dostat se tzv. mezi lidi, mít činnost a tím zlepší i svůj psychický stav, který může mít i naopak pozitivní vliv na stav fyzický.

Dopátrat se kompletního stanoviska k otázce souběhu plného invalidního důchodu a zaměstnání není nikterak jednoduché. Byla jsem proto velmi ráda, když mě kolega Bohumil Šourek z pražské organizace Prosaz informoval o tom, že byl úspěšný a že se mu podařilo získat jednoznačné stanovisko. Poskytla mu ho JUDr. Helena Pletikánová, vedoucí metodického oddělení úseku sociálního pojištění České správy sociálního zabezpečení. Předkládám vám ho, a najdete ho s komentářem pana Šourka i na tomto internetovém odkaze http://www.prosaz.cz/poradenstvi/duchod.htm:

"Podle ust. § 67 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb. se za osoby se zdravotním postižením považují osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány plně nebo částečně invalidními, případně osoby, které jsou rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány za osoby zdravotně znevýhodněné. Všem těmto třem skupinám osob je podle odst. 1 cit. ust. poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Zákon o důchodovém pojištění neváže nárok na výplatu plného invalidního důchodu na žádné omezující podmínky související s výkonem výdělečné činnosti (určitá omezení zákona stanovuje pouze u částečných invalidů) což znamená, že poživatel plného invalidního důchodu může svůj zbylý pracovní potenciál využívat podle svého vlastního uvážení. Orgánům sociálního zabezpečení nepřísluší rozhodovat o tom, zda se může jednat o zaměstnání trvalé nebo pouze o příležitostné zaměstnání formou občasné brigády. Pochopitelně problém je otázka, zda zvolené zaměstnání je pro zdravotní stav vyhovující, což by měl, v souladu s ust. § 133 Zákoníku práce, mít případný zaměstnavatel před nástupem ověřeno.

Postačující přitom je, aby způsobilost k výkonu sjednaných práci posoudil v rámci vstupní prohlídky lékař nebo zdravotnické zařízení, zajišťující pro zaměstnavatele závodní preventivní péči. Na závěr ještě uvádíme, že případný nástup poživatele invalidního důchodu do zaměstnání je povinen podle ust. § 41 zák. č. 582/1991 Sb. orgánům sociálního zabezpečení oznámit. Hlášení se podává na OSSZ (PSSZ) podle místa bydliště. Samotný výkon zaměstnání nemůže mít za důsledek odnětí nároku na plný invalidní důchod. K jeho odnětí může dojít pouze po oduznání plné invalidity na základně nového zhodnocení zdravotního stavu lékařem OSSZ (PSSZ) v rámci kontrolní lékařské prohlídky. Obecně lze říci, že k oduznání plné invalidity dochází zejména v případech posudkově významného zlepšení zdravotního stavu anebo dlouhodobě příznivé stabilizace zdravotního stavu spojené s obnovením výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu."

Z vyjádření JUDr. Pelikánové je tedy jasné, že poživatel plného invalidního důchodu, ať již mu byl důchod přiznán podle zákona č.155/1995 Sb., 39, písm. a) nebo b), se nemusí obávat nastoupit do jakéhokoliv zaměstnání a jeho výdělek není limitován žádným stropem. O důchod ho může připravit pouze "významné zlepšení zdravotního stavu", což jistě není možnost, proti níž byste něco namítali.