Společnost C-M-T

Pětadvacet let starý systém sociálních služeb se změní. Poslanci dnes podpořili návrh, který má dát lidem šanci ovlivnit, jestli se o ně ve stáří nebo kvůli špatnému zdraví bude starat rodina, asistent či specializovaný ústav.

Návrh počítá s tím, že stát přidělí přímo lidem odkázaným na cizí pomoc takzvaný příspěvek na péči ve výši 1500 až jedenáct tisíc korun měsíčně. Bude záležet jen na nich, u koho si službu nakoupí. Pro hlasovala většina poslanců ze všech stran.

"My na tento zákon už roky čekáme. Každopádně je to krok vpřed," uvedla Martina Dostálová, která sama vychovává šestiletého těžce postiženého syna Jakuba. Dnes musí měsíčně vyjít s jedenácti tisíci. Pět z toho zaplatí za nájem. Jakuba už sotva unese, ale na asistenta nemá peníze. a do ústavu dát syna v žádném případě nechce. Od státu sice dostává příspěvek na péči, přivydělat si však může jen tolik, kolik povolí stát. "Když peníze dostane přímo Jakub, mě už nebude nic v tomto omezovat, příspěvek na péči mi totiž vezmou," pochvaluje si. O kolik si tedy nakonec s Jakubem polepší ale zatím říct neumí.

Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha to pro rozpočet znamená o zhruba třetinu větší výdaje oproti dnešku. "V tomto případě to má ale smysl," řekl Škromach. "Je to největší změna v této oblasti od revoluce," uvedl. Zákon podle něj zrovnoprávňuje různá sociální zařízení a nerozlišuje je podle toho, kdo je zřizuje. "Peníze půjdou za klientem, ten bude rozhodovat," dodal.

Novou legislativní úpravu ocenila i stínová ministryně Alena Páralová z ODS. Také ona přivítala hlavně to, že prostředky dostanou přímo potřební lidé a sami si budou volit sociální službu, jakou budou potřebovat.

Sociální služby v České republice dnes využívá téměř půl miliónu osob, přičemž téměř sto tisíc lidí by bylo bez jejich poskytování vážně ohroženo na zdraví a životě.

Pravidla sociálních služeb jsou důležitá i proto, že starých lidí bude neustále přibývat. Dnes sociální služby nabízejí především ústavy a chybějí terénní služby. "Každý klient je vlastně tím, že se mu nabídnou jen ústavní služby, manipulován," uvedl prezident Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

Čísla dávají Krásovi za pravdu. Dnes sociální služby postiženým a nemohoucím stát dotuje osmi miliardami ročně a z toho tři čtvrtiny dostávají kraje na provoz ústavních zařízení. V roce 2007, kdy by měl nový model začít fungovat, už mají dostat dvě třetiny z dvanácti státních miliard přímo klienti nového systému. "Stanou se kupní silou, díky níž se trh terénních sociálních služeb rozvine. Zmizí případy, kdy pan Novák má asistenta místo na deset hodin jen na pět s tím, že na víc nedostal poskytovatel služeb od státu dotaci. Teď si bude moci dokonce určit, v jakou hodinu má k němu asistent dorazit," dodal Krása.