E-mail: webmaster
Lidé dlouhodobě pečující doma o své blízké, kteří jsou pro nepříznivý zdravotní stav závislí na jejich pomoci, se často ptají, zda a jak se jim doba péče započte do důchodu. Jak zákon o důchodovém pojištění tyto situace řeší a jak má pečující osoba postupovat…
Některá období, ve kterých není člověk výdělečně činný a za která tedy není odváděno pojistné, se v zákonem stanovených situacích považují za tzv. náhradní doby pojištění a započítávají se do potřebné doby pojištění pro důchod. Těmito situacemi jsou také právě:
Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
Doba takové péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše. Doba péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není považována za dobu důchodového pojištění ani náhradní dobu pojištění.
Doba této péče se prokazuje rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče. O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na základě podaného návrhu.
Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá zejména: