Společnost C-M-T

V souvislosti se změnami legislativy platnými od 1. ledna 2007 upozorňuje NRZP na novou úpravu příspěvku na bydlení, na problémy při žádostech o pomoc v hmotné nouzi a na důležitou změnu týkající se pečujících osob.

Příspěvek na péči a pomoc v hmotné nouzi

Na právní poradnu NRZP se lidé obracejí i s problémem, že při žádosti o pomoc v hmotné nouzi jsou příslušnými pracovnicemi informováni, že příspěvek na péči je započitatelným příjmem. Takto bývají informováni i osamělí rodiče pečující o dítě se zdravotním postižením.Příslušné pracovnice sociálních útvarů vycházejí z metodického pokynu MPSV č. 2/2006 k Zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

Ke stažení: Co přináší zákon o sociálních službách pro uživatele, poskytovatele, orgány státní správy a samosprávy. (.pdf, 456 Kb)

Z tohoto metodického pokynu vyjímáme relevantní část: "Zákon o životním a existenčním minimu rovněž v § 7 odst. 2 písm. h) uvádí příjmy, které se pro účely životního minima a v návaznosti na to pro účely pomoci v hmotné nouzi nezapočítávají jako příjem. V této souvislosti se upozorňuje především na nezapočítávání stipendií, sociálních výpomocí poskytovaných zaměstnavatelem, odměn vyplácených dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů, event. podpor a příspěvků z prostředků nadací a občanských sdružení a daňového bonusu. Rovněž pro příjemce příspěvku na péči není v případě, že budou žádat o příspěvek na živobytí, tento příspěvek započítáván do příjmu. Jiná situace nastává v případě, že příspěvek na péči, nebo jeho část, je poskytnut osobě, která o příjemce příspěvku na péči pečuje. V takovém případě jde již z hlediska pečující osoby o jiný opakující se příjem. Jeho výši tato osoba sdělí orgánu pomoci, pokud bude žádat o příspěvek na živobytí. Výše tohoto příjmu nemusí být shodná s výší vyplaceného příspěvku na péči, protože z něj může být hrazen a ještě další služba, popřípadě výdaje, spojené s náklady na péči. Pro účely zákona se příjem zjišťuje za rozhodné období (§ 10 zákona)."

Podle tohoto výkladu tedy dochází k jakési transformaci příspěvku na péči na úhradu za péči a tato úhrada za péči je již započítáván jako příjem. NRZP považuje tento výklad za nesprávný a v rozporu se zákonem. Zákon č. 110/2006 Sb. v § 7 odst. 5 výslovně stanoví, že příspěvek na péči se za příjem nepovažuje. To znamená, že jej nelze považovat za započitatelný příjem.

Zákon č. 111/2006 Sb. v § 9 odst. 1, stanoví, že za příjem se považuje

• 70% příjmu ze závislé činnosti,
• 80% příjmu z náhrady mzdy, z podpory v nezaměstnanosti a z dávek nemocenského pojištění,
• 100% ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu.

Totéž platí i pro společně posuzované osoby. § 9 odst. 2 zákona 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi uvádí, že "příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odst. 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení…"

Podle tohoto ustanovení se tedy příjmy posuzují stejně bez ohledu na to, zda jde o jednotlivce nebo společně posuzované osoby. Jinými slovy to, co není považováno za příjem u jednotlivce, nelze považovat za příjem u společně posuzovaných osob. Z toho, že zákon o životním minimu výslovně vylučuje příspěvek na péči z okruhu započitatelných příjmů a zákon o pomoci v hmotné nouzi žádné ustanovení o příspěvku na péči neobsahuje a ve vymezení příjmů odkazuje na zákon o životním minimu, vyplývá, že jej nelze ani pro účely pomoci v hmotné nouzi za příjem považovat.

Výklad však uvádí, že příspěvek na péči není považován za příjem v případě, kdy není příjemcem poskytnut jiné osobě. Podle § 19 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je příjemcem příspěvku oprávněná osoba nebo její zákonný zástupce nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V případě nezletilých dětí je tedy příjemcem příspěvku jejich zákonný zástupce. To znamená, že pokud o dítě sám pečuje, neposkytuje příspěvek jiné osobě a v souladu se zákonem i výše uvedeným pokynem se nejedná o příjem. O ten by se podle metodického pokynu jednalo pouze v případě, že by zákonný zástupce poskytl příspěvek nebo jeho část jiné společně posuzované osobě, např. druhému rodiči.

K jakým paradoxům by při aplikaci výkladu docházelo si ukážeme na příkladu: Mějme dvě dvoučlenné rodiny se stejným příjmem a stejnou výší příspěvku. V první rodině je osoba se zdravotním postižením zbavena způsobilosti k právním úkonům a příjemcem příspěvku je tedy její zákonný zástupce. Podle uvedeného příkladu se v tomto případě o příjem nejedná. Ve druhé rodině bude osoba se zdravotním postižením způsobilá k právním úkonům a část či plnou výši příspěvku odevzdá pečující osobě. V tomto případě by se podle metodického pokynu již o příjem jednalo.

Podle tohoto výkladu je tedy rozhodující to, zda oprávněná osoba je způsobilá k právním úkonům. Pokud ano, pak je příspěvek na péči považován za příjem. Pokud ne, o příjem nejde, neboť jen osoba způsobilá k právním úkonům může být příjemcem příspěvku a příspěvek či jeho část převést na někoho jiného.

Takový výklad je ovšem neudržitelný. Navíc, zákon o životním minimu uvádí i další příjmy, které nejsou za příjem považovány, a které by ovšem podle logiky výkladu metodického pokynu použité u příspěvku na péči za příjem považovány být měly. Jde např. i o výkladem zmiňovaná stipendia, sociální výpomoci, odměny vyplácené dárcům za odběr krve či jiných biologických materiálů, podpory z prostředků nadací a občanských sdružení a daňový bonus. Tedy např.. stipendium není považováno za příjem podle zákona o životním minimu, avšak pokud jej student poskytne byť z části rodičům k úhradě nákladů na bydlení, jednalo by se již o jiný opakující se příjem. Totéž platí i pro ostatní příjmy, které nejsou podle zákona o životním minimu považovány za příjem.

S ohledem na tyto skutečnosti považuje NRZP výklad obsažený v metodickém pokynu za výklad, který je v rozporu se zákonem nebo jej minimálně obchází. Takový postup ovšem není možný, neboť žádná nižší právní norma, natož pak pouhý akt metodického řízení, nesmí být v rozporu se zákonem ani upravovat cokoliv odchylně od zákona. Proto bez ohledu na ústní informace žádosti o pomoc v hmotné nouzi (zejména o příspěvek na živobytí) podávejte a v případech zamítavého rozhodnutí z důvodu započítání příspěvku na péči do příjmu podávejte odvolání s použitím výše uvedené argumentace. Totéž by se týkalo i případného řízení o dávkách státní sociální podpory. NRZP bude jednat o této problematice s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ PRO PEČUJÍCÍ OSOBY

Pozor: Ti, kdo do konce roku 2006 pečovali o blízkou nebo jinou osobu, která byla částečně bezmocná a starší 80 let, měli dobu této péče započítávanou do důchodového pojištění a bylo za ně placeno zdravotní pojištění státem. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách však stanoví, že do doby pojištění se započítává pouze doba péče pouze osobám pečujícím o osoby zařazené ve II. až IV. stupni závislost!

Protože osoby částečně bezmocné starší 80 let jsou zařazeny do I. stupně míry závislosti znamená to, že pečujícím osobám již nebude doba péče do důchodového pojištění započítávána. Stejně tak za ně nebude plátcem zdravotního pojištění stát.

Je tedy nezbytné, aby tyto osoby bud zahájily výdělečnou činnost v rozsahu, která by zakládala účast na pojištění, a z níž by bylo hrazeno pojištění zdravotní, nebo se přihlásily do evidence uchazečů o zaměstnání na příslušném úřadě práce a v tomto případě by byly i nadále pojištěny důchodově a zdravotní pojištění by za ně nadále platil stát a nebo se dobrovolně přihlásily k účasti na důchodovém pojištění a platily si i pojištění zdravotní, což ovšem představuje částku téměř 2.500 Kč měsíčně za obě pojištění.

Ve stejné situaci jako tyto osoby budou i ti, kdo dosud pečovali o osoby převážně nebo úplně bezmocné, kterým však nenáleželo zvýšení důchodu pro bezmocnost z důvodu, že nesplňovali podmínky pro přiznání důchodu. Také těmto osobám byla dosud péče započítávána do důchodového pojištění a plátcem zdravotního pojištění byl za ně stát. Také tyto osoby musí zvolit některý z dále uvedených postupů, aby byly nadále pojištěny důchodově a nevznikal jim nedoplatek na zdravotním pojištění.

Pozor na úpravu příspěvku na bydlení

Tento příspěvek je zcela nově koncipován v důsledku toho, že odpadla částka životního minima určená k zabezpečení domácnosti. Více informací se dozvíte z textu zveřejněného na webu NRZP.

Ke stažení: Co přináší zákon o sociálních službách pro uživatele, poskytovatele, orgány státní správy a samosprávy. (.pdf, 456 Kb)